Historie:
První pokus o realizaci paroplynového zařízení je přisuzován ruskému námořnímu důstojníkovi P. D. Kuzminskému, který v letech 1892 až 1900 postavil první směšovací paroplynové zařízení pro pohon lodí. Spalovací komora, v níž byl spalován kerosin, byla intenzívně chlazena vodou o tlaku asi 5 MPa. Po seškrcení ohřáté vody byla vzniklá pára směšována se spalinami a tato směs byla zaváděna do turbíny. Přidáváním páry do spalin sledoval Kuzminskij zvýšení hmotnostního toku turbínou, a tím i zvýšení jejího výkonu vzhledem k příkonu kompresoru, což byla z hlediska dosažení přebytku výkonu u spalovací turbíny při tehdejší úrovni znalostí v konstrukci turbín a kompresorů zásadní otázka. Přidáváním vodní páry do spalin mělo současně snížit teplotu spalin před turbínou vzhledem k tehdy dosažitelné žáropevnosti materiálu. Účinnost zařízení byla malá - asi 3 %.