Malá vodní elektrárna Želina

Malou vodní elektrárnu Želina nechalo vybudovat město Kadaň, zprovozněna byla 6. dubna 1908. Ve dvou horizontálních kašnách byly umístěny dvojité Francisovy vodní turbíny, každá o výkonu 294 kW, které poháněly dva generátory. Vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu.  Brzy však nestačila uspokojit vzrůstající požadavky města a okolních obcí na odběr elektřiny. I když každoročně přinášela slušný zisk, začali Kadaňští uvažovat o výstavbě nové vodní elektrárny v nedalekých Lomazicích. Ta byla zprovozněna v roce 1925. „Stará“ vodní elektrárna v Želině tak přestala sloužit svému účelu a stala se jen jakýmsi vstupním a čistícím objektem pro lomazickou elektrárnu, k níž vedl od Želiny téměř sedmikilometrový vodní tunel. Lomazická elektrárna dnes neexistuje. V roce 1965 musela ustoupit Nechranické přehradě.

Malá vodní elektrárna Želina ale mezitím chátrala, byla totiž ponechána svému osudu, a to jak samotná stavba, tak i její technické vybavení. Prakticky se tak znovu narodila v roce 1991, kdy bylo rozhodnuto o její obnově. Znovuzprovoznění se dočkala v roce 1995, přičemž nejdříve proběhla rekonstrukce jezu Želina a poté celé malé vodní elektrárny. Obě původní dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo. Celkové náklady vynaložené na stavbu nového jezu, jezové klapky, stavidel na vtoku do kanálu  a rekonstrukci vlastní elektrárny, včetně jejího vybavení činily na 55 milionů korun.Původně městskou elektrárnu později vlastnily Severočeské rozvodné závody Děčín, poté podnik Elektrárny SSM Tušimice a následně zase město Kadaň. To nakonec Želinu opět svěřilo do trvalého užívání Elektrárnám Tušimice. Dnešní Skupina ČEZ tak vlastní jednu z unikátních technicko-historických památek na vodních tocích v Česku. V rámci Dne otevřených dveří u příležitosti sto let její existence, si 5. dubna 2008 prohlédlo 1 278 návštěvníků.

Nejen historií však žije malá vodní elektrárna Želina. Po úspěšně skončených komplexních zkouškách odstartovala v létě 2016 provoz dvojice tzv. vírových turbín v areálu malé vodní elektrárny Želina. Vynález fungující s až 85% účinností, který vznikl na základě spolupráce VUT Brno a Výzkumu a vývoje ČEZ, umí využít energie vody i na malých spádech. Měl by být novým impulsem pro rozvoj malých vodních elektráren v ČR. V roce 2017 obdržel vynález Cenu Inženýrské akademie ČR za vynikající realizovaný technický projekt.

Vírová turbína najde uplatnění v lokalitách se spádem cca 1 až 5 metrů a s průtokem již od 0,2 m³/s. Celkový instalovaný výkon obou vírových turbín v lokalitě Želina činí 29 kW. Je zde tedy možnost vyrobit ze stejného množství protékající vody dalších zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu téměř stovky domácností v severních Čechách. Revoluční řešení vírové turbíny spočívá ve vstupu vody do oběžného kola ve směru osy rotace, zatímco za ním obíhá proti směru rotace kola. Jde tedy o opačný princip než např. u turbíny Kaplanovy, kde se rozvaděčem naopak vodě uděluje rotace před vstupem do turbíny. To umožňuje vírové turbíně fungovat bez spirály a rozváděcího kola. Protože je navíc schopna pracovat s vyššími otáčkami, není u ní nutností instalace převodovky. Celkově je tak vírová turbína konstrukčně jednodušší a tudíž finančně méně nákladná.

Instalace v lokalitě Želina vznikla za spolupráce útvarů napříč celou Skupinou ČEZ - divize strategie (útvar inovace), divize výroba (útvar technika KE a EVD, OJ ETU), divize správa (útvar nákup), ČEZ Inženýring, s.r.o. (odbor inženýring VE a odbor realizace projektů).

Vírové turbíny na malé vodní elektrárně Želina řečí statistik