ČEZ v průběhu let 1992 - 98 odsířil 5 930 MW výkonu v uhelných elektrárnách a dalších přibližně 500 MW vybavil moderními fluidními kotli. Emise oxidu siřičitého i popílku se díky technickým opatřením snížily nejméně o 90 % a emise oxidů dusíku o 50 %. Ve stejném období ČEZ také postupně odstavil celkem 2020 MW výkonu v nejstarších uhelných elektrárnách a jako náhradu tohoto výkonu dostavěl Jadernou elektrárnu Temelín, jejíž rozestavěnou stavbu zdědil po rozdělení státního podniku Českých energetických závodů.

Elektrárenská společnost ČEZ tak v sedmi letech zrealizovala patrně vůbec nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě (v Německu trval tento proces dvojnásobnou dobu). V rámci tohoto programu bylo v elektrárnách instalováno celkem 28 odsiřovacích jednotek a 7 fluidních kotlů, rekonstruovány odlučovače popílku a modernizovány řídicí systémy elektráren. Celkem bylo do modernizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun.

„Málokdo si dnes při pohledu na zelené vrcholky Jizerských a Krušných hor vzpomene na to, jak vypadaly před více než dvaceti lety. Ostatně protesty proti stavu ovzduší v severních Čechách dokonce v listopadu 1989 o pár dní předstihly studentský protest na Národní třídě, když lidé již 11. Listopadu demonstrovali v Teplicích.  Znovu zalesněné stráně mohou pamětníkům připomenout, jak obrovský kus práce ČEZ, a nejen on, odvedl a jak výrazně zlepšil za posledních dvacet let životní prostředí v severních Čechách,“ říká ředitel divize klasická energetika a člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek

Náprava hříchů minulosti

Období před rokem 1989 bylo v energetice charakteristické prioritní politikou levné energie. To však mělo neblahé důsledky – plýtvání energií a neúnosným stavem životního prostředí. Již v roce 1986 sice vznikl Komplexní energetickoekologický program k odsíření a denitrifikaci největších elektráren na Severu Čech, ale vhodné technologie odsíření spalin na východ od železné opony na trhu nebyly k mání. Utrácení vzácných valut na z pohledu tehdejší politické reprezentace okrajovou záležitost, jejíž řešení bylo možné odložit na později, bylo nemyslitelné.

Řešení tohoto dluhu minulosti“ se stalo prioritou pro tehdejší nově vzniklou energetickou společnost ČEZ. Nový zákon o ovzduší z roku 1991 stanovil, že vše se musí stihnout do konce roku 1998. V prvé řadě bylo třeba připravit transparentní, důvěryhodný a realizovatelný plán. V tak krátkém čase nebylo možné provést náhradu zcela novými technologiemi. Proto se program zaměřil na vymezení těch elektráren, které budou odstaveny z provozu, a ty, které budou opatřeny zařízeními na čištění spalin.

Zásadní problém představovalo zajištění financí na tak náročnou investici. V roce 1991 bylo nemožné získat u bank desítky miliard korun. Do projektu se však podařilo zaangažovat Světovou banku. Podpisem půjčky ENERGY I. ve Washingtonu v červenci 1992 se ČEZ stal první obchodní společností v bývalém východním bloku, která od Světové banky úvěr získala. Byl to signál bankovního domu s vysokou mezinárodní autoritou, že ČEZ je důvěryhodná společnost, která je schopná dostát svým závazkům. To podpořilo snahu ČEZ si dále již značnou část financí obstarat vlastním jménem, bez státních garancí. V roce 1994 tak ČEZ, opět jako první firma z východního bloku, získala od společnosti Standard & Poors investiční rating BBB- a vydala dluhopisy na evropském kapitálovém trhu.

Tab.: TOP 3 investice/investiční programy Skupiny ČEZ v ČR dle výše investice