Jak zhodnotit, které firmy z přírody jen profitují, a které se naopak snaží prostřednictvím různých svých kroků zachovat zdravé a robustní životní prostředí i pro příští generace. To je hlavní cíl mezinárodní Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD), která firmám poskytuje metodický rámec pro zhodnocení dopadů jejich činností na životní prostředí a zároveň pro vyčíslení hodnoty, jakou pro jejich byznys zdravé a fungující životní prostředí má. Mezi společnosti, které se zavazují vypracovat analýzu podle pokynů TNFD již za rok 2024, patří nejnověji i Skupina ČEZ.
„Bedlivě sledujeme nejnovější trendy v oblasti udržitelnosti a snažíme se je začlenit do našich aktivit s předstihem, než se stanu povinnými. Téma ochrany biodiverzity se na mezinárodních fórech objevovalo již loni čím dál častěji, snahu o jeho profesionální uchopení na globální úrovni jsme tedy očekávali. Rádi se řadíme mezi první firmy, které se zavazují svůj dopad na přírodu a biologickou rozmanitost zmapovat a následně připravit program na jejich ochranu a obnovu,“ uvedla Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa, která je rovněž zodpovědná za udržitelnost ve Skupině ČEZ (Chief Sustainability Officer).
První verzi metodiky organizace TNFD zveřejnila v roce 2022, po zapracování připomínek z veřejných konzultačních procesů pak finální verzi představila koncem loňského roku. Cílem jednotné, standardizované rámcové metodiky je umožnit investorům, finančním institucím, dodavatelům, ale i spotřebitelům a obecně všem zúčastněným stranám porovnat aktivity jednotlivých společností nejen v oblasti zaměřené dominantně na klima, ale právě i v dalších tématech souvisejících s přírodou, jako je například biologická rozmanitost, odolnost ekosystémů apod. Právě důraz na lokálnost při posuzování environmentálních rizik a obrovský rozsah a různorodost lidských aktivit ovlivňujících přírodu je jedním z hlavních rozdílů oproti hodnocení dopadů činnosti firem na klimatickou změnu.
Pro ilustraci, ČEZ by měl například v analýze vzít v potaz, zda jeho plánovaná výstavba téměř 6 GW ve fotovoltaikách nebude mít dopad na snížení biodiverzity v místech výstavby, případně rovnou popsat, jakým způsobem zajistí, aby k tomu nedošlo.
Příroda a biologická rozmanitost jsou velice úzce spjaty s klimatem – v podstatě jsou to dvě spojené nádoby, kdy klima definuje základní podmínky pro ekosystémy. Zatímco ekonomická rizika související se změnami klimatu jsou již řadu let měřena, analyzována a kvantifikována, rizika spojená se snižováním biodiverzity se dostávají do středu zájmu postupně, a to i s ohledem na dopady změny klimatu.
V prosinci 2022 se na konferenci OSN o biodiverzitě téměř 200 vlád z celého světa včetně České republiky zavázalo k ambiciózním cílům v ochraně a obnově biodiverzity do roku 2030. Přijatý Kungminsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, někdy též nazývaný Pařížskou dohodou pro biodiverzitu, obsahuje například požadavek, aby bylo do roku 2030 chráněno 30 % suchozemského a 30 % mořského území s nejzachovalejšími ekosystémy, nebo aby se minimálně 30 % znehodnocených ekosystémů obnovilo a začalo být chráněno.
Zpráva Světového ekonomického fóra z ledna 2020 odhaduje, že více než polovina celosvětové hospodářské produkce je alespoň mírně závislá na přírodě. Proto je zcela zásadní, aby se firmy ochraně a obnově přírody systematicky věnovaly.
