„Byť existujeme krátce, aktivity máme velice pestré a naše sbírky se neustále rozšiřují, stejně tak i programová nabídka pro návštěvníky.  Proto jsme již nyní potřebovali dovybavit expozici dalším materiálním vybavením, abychom mohli stále pořádat kvalitní výstavy, přednášky a další akce. Konkrétně se jednalo o osvětlení, drobný nábytek, dětský nábytek, vitríny, krejčovské panny a figuríny,“ říká Radek Vystyd, předseda Muzejního spolku Dobříšska. Byl to právě on, který coby zastupitel města přišel v roce 2011 s myšlenou založení muzea.

Muzeum Dobříš sídlí v bývalé knihovně v centru města. O jeho otevření se snažili členové Muzejního spolku Dobříšska z řad bývalých pracovníků závodu na výrobu rukavic a další obyvatelé města. „Výroba rukavic má v našem městě více než 150letou tradici, od roku 1948 zde dokonce sídlil hlavní národní rukavičkářský závod. Přestože byla v 90. letech minulého století většina podniků zavřena, z výroby rukavic těžíme dodnes. Usilovali jsme proto o připomínku tohoto výrobního odvětví jako významné součásti naší historie, kterou je potřeba uchovávat a předávat dalším generacím,“ dodává Radek Vystyd.

Jak dvouleté úsilí, členů Muzejního spolku Dobříšska, které předcházelo otevření muzea, tak i nyní dovybavení expozice podpořila Nadace ČEZ v rámci grantového programu Podpora regionů, který je zaměřen na rozvoj veřejně prospěšných projektů. „S velkým potěšením jsme přispěli ke vzniku Muzea Dobříš připomínající slavnou historii rukavičkářského řemesla, které více než 150 let formovalo životy všech obyvatel města, a další historické souvislosti spojené s městem a jeho okolím. S úctou jsme tak ocenili nadšení všech, kteří se o to zasadili.  A když navíc za tak krátkou dobu různými akcemi a výstavami v muzeu opět dokázali, že jim jde o dobrou společnou věc, neváhali jsme spolek podpořit znovu,“ podotýká ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková.

Expozicí muzea se prolíná několik oblastí, které jsou úzce svázány s historií města Dobříše. Rozsáhlá část je věnována právě rukavičkářské výrobě, jež byla místním dominantním řemeslem po celá desetiletí. Další část expozice je věnována místní židovské komunitě, neboť právě jí může Dobříš vděčit za rozvoj zdejšího rukavičkářství. Židé se přitom ve městě usadili již v 10. století. Své místo má v expozici pochopitelně i město Dobříš jako takové. K vidění je například gotický oltář z konce 14. století či keramický model starého pivovaru. Samostatné kapitoly jsou věnovány historii vodohospodářství a osobnosti Ludvíka Kopáčka (1870-1948). „Tento významný dobříšský rodák sehrál v historii města z pozice městského tajemníka velmi důležitou roli. Byl rovněž uznávaným regionálním historikem a spisovatelem. Expozice se ohlíží také za historií Kopáčkova domu, v jehož prostorách se vlastně Muzeum Dobříš nachází,“ uzavírá Radek Vystyd.

Vernisáže první letošní výstavy „Cestou necestou historií motocyklů značky Jawa v Muzeu Dobříš“ se například zúčastnili i Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury pro řízení sekce živého umění;místostarostka Dobříše Petra Neubergerová; Karel Horčička, radní pro oblast kultury a památkové péče Středočeského kraje; a Jan Husák, člen správní rady Nadace ČEZ.