Za téměř 90 let spolehlivého provozu prošla vodní elektrárna Vrané nad Vltavou řadou modernizací. Jednou z mála částí, které zůstávaly původní, byly dva 50tunové nýtované rychlouzávěry o rozměru 6,1 x 12 metrů. Mohutné ocelové desky umí při nenadálých situacích během necelých 30 vteřin zastavit vodu na cestě do přivaděče k turbínám a zastavit tak provoz elektrárny. Nyní přišel i jejich čas. První už je vyměněný, u druhého z obou soustrojí přijde náročná operace na řadu příští rok.
„Elektrárna Vrané jediná na Vltavě současně zpracovává i přítok z neregulované Sázavy a za několik desítek vteřin od vydání pokynu zvládne zahájit dodávku elektřinu domácnostem a průmyslovým podnikům ve středních Čechách. Předpokladem pro její spolehlivé a bezpečné fungování i plnění stále náročnějších požadavků v rámci transformující se české energetiky je proto pravidelná údržba a průběžné modernizace. Díky nim se zvýšila průměrná účinnost každého soustrojí o více než 5 % a elektrárna vyrábí ze stejného množství vody více elektřiny,“ říká Róbert Heczko, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
Původní bezpečnostní rychlouzávěry, které už by brzy přestaly plnit přísné nároky na bezpečnost, bylo nutné nahradit novými svařovanými deskami. Jako první přišel 26. června na řadu rychlouzávěr patřící k soustrojí TG2. Tým ČEZ Energoservis ho s pomocí portálového jeřábu vytáhl za necelé dvě hodiny. Nový bezpečnostní prvek byl do šachty spuštěn v pondělí 16. října dokonce jen za půlhodinu. Po nezbytných provozních zkouškách najela elektrárna dnes znovu do plného provozu.
„Kromě rychlouzávěru jsme zmodernizovali i hydraulický ovládací systém nebo pojezdové kolejnice. Více než 100 dnů dlouhou odstávky jednoho soustrojí jsme využili k jeho komplexní diagnostice a pravidelné údržbě. Vyčistili jsme prostor vodních cest, kudy se za běžného provozu valí 90 kubíků vody za vteřinu. Proběhla také kontrola rozváděcích lopat, oběžného kola i elektrotechnologické části, především rotoru a statoru generátoru. Celá akce byla pro nás i dodavatele dobrou přípravou na příští rok, kdy si stejný postup zopakujeme na soustrojí TG1,“ doplňuje Michal Kudrnáč, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané.
ČEZ realizuje největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech za cca 3,5 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.
Víte, že…
- vodní elektrárna Vrané s celkovým výkonem 13,88 MW vyrábí bezemisní elektrickou energii a vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy?
- nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou o objemu 11 milionů m3 slouží současně jako dolní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II?
- minimální průtok nutný pro fungování elektrárny je 40 m3/s a stejné minimální množství vody odtud musí téct do Prahy?
- v bezobslužném provozu je elektrárna od 1.5.1995?
