Práce s každým z kontejnerů trvaly necelých pět dní a probíhaly souběžně s řadou dalších činností a kontrol. Devatenáct palivových souborů technici do kontejneru zaváží pod vodou, v tzv. bazénu skladování použitého paliva. Ještě pod vodou nasadí na kontejner vnitřní víko. Už mimo bazén, ale stále na reaktorovém sále kontejner nejprve odvodní a pak i vysuší.
„Během vakuového sušení se v kontejneru snižuje tlak až na setinu atmosférického tlaku. Jenom vlastní vysoušení zabere necelý den, vše musí probíhat s maximální důrazem na stoprocentní bezpečnost a kvalitu odváděné práce,“
Po provedení potřebných zkoušek těsnosti technici kontejner převáží do skladu použitého paliva, který se nachází v areálu elektrárny. Pod dohledem kamer Mezinárodní agentury pro atomovou energii zde mohou být kontejnery desítky let.
„Ve čtyřech kontejnerech jsou na ploše necelých 40 metrů čtverečních bezpečně uloženy soubory, které bez emisí dodaly přibližně pětinu roční spotřeby elektřiny celé České republiky,“
Soubory mohou být ve speciálních kontejnerech skladovány až 60 let. Poté bude nutné kontejnery zkontrolovat a ověřit stav pro další provoz. Použité palivové soubory pak najdou své místo v trvalém úložišti, případně je energetici přepracují a materiál opět využijí.
Aktuálně je v provozu pět z šesti českých jaderných bloků. Dohromady kryjí přibližně třetinu české spotřeby.
