2. 5. 2016

Polovina Lipna jede opět na plný výkon, druhá prochází největší modernizací v historii

Lipno, 2. května 2016 – Zatímco soustrojí TG2 vodní elektrárny Lipno jede po nutné odstávce opět na plný výkon, na tom druhém je v plném proudu kompletní obnova, největší za více než 55 let provozu. Roční modernizace a ekologizace provozu soustrojí TG1 za cca 200 milionů korun zvedne účinnost o cca 4 % a roční produkci o 4 miliony kWh elektřiny. Ročně tak dá Lipno elektřinu další tisícovce jihočeských domácností.

VE Lipno - 1

Zatímco soustrojí TG2 vodní elektrárny Lipno jede po nutné odstávce na plný výkon a a říčním korytem protéká opět tzv. sanační průtok o objemu 1,5 m3/s…

Historicky nejrozsáhlejší rekonstrukce soustrojí TG1 vodní elektrárny Lipno (viz. - virtuální prohlídka elektrárny http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-lipno/)odstartovaná v listopadu 2015 je v plném proudu. Současně už od začátku dubna opět jede na plný výkon také soustrojí TG2, které prošlo komplexní modernizací v letech 2012-14. Porucha horního vodícího ložiska generátoru vyřadila tuto část elektrárny z provozu a donutila energetiky a vodohospodáře v uplynulých měsících vypouštět z jezera do říčního koryta více vody, než činí tzv. sanační průtok o objemu 1,5 m3/s.

„Modernizací soustrojí TG1 dokončíme největší opravu vodní elektrárny Lipno od roku 1959, kdy zahájila provoz. Dojde k navýšení účinnosti o cca 4 % a zvýšení roční výroby o 4 miliony kWh elektřiny. Lipno tak ve srovnání s dneškem dá elektřinu další více než tisícovce jihočeských domácností,“shrnuje ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Celkové investice modernizace soustrojí TG1 činí cca 200 milionů korun. Zhotoviteli, kteří vyšli vítězně z veřejné soutěže, jsou ČKD Blansko Engineering pro strojní část projektu, společnost 1. Servis Energo pro generátor a firma ZAT pro elektropráce a řídicí systém.

 

PODÍVEJTE SE NA AKTUÁLNÍ VIDEO Z ELEKTRÁRNY LIPNO!

 

Ve strojovně elektrárny umístěné 160 metrů pod zemí byl již koncem loňského roku vytažen ze statoru generátoru 230tunový rotor k opravě a dvě 50tunové částí statoru generátoru odvezeny k sešrotování. „Rozřezána a vybourána z betonového lože je nyní také ocelová spirála turbíny. Specialisté dodavatelů momentálně pracují na výrobě nového statoru generátoru,“ popisuje dění v lipenské elektrárně vedoucí odboru provoz Bedřich Kučera.

VE Lipno - 2

…160 metrů pod zemí probíhá souběžně komplexnímodernizace soustrojí TG1.

Betonová suť je nyní shromážděna v části tunelu, kudy za normálních okolností odtéká voda z elektrárny zpět do Vltavy. Zcela vypuštěným tunelem bude odvezena v srpnu, zatímco v opačném směru dorazí ve stejném čase mixy s betonem určeným k zalití nové spirály turbíny.

Bez zajímavosti není ani ekologická stránka modernizace. V rámci generální opravy totiž dochází mj. ke změně hydraulického ovládání soustrojí z nízkotlaké na vysokotlakou hydrauliku. „Díky tomu klesne množství provozní olejové náplně v regulaci turbíny na desetinu původního objemu,“ dodává Bedřich Kučera.

Vodní elektrárny stabilizují soustavu

Vodní elektrárny ČEZ a.s., významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Jsou schopny dodávat elektřinu do sítě za cca 120 vteřin, a optimalizovat tak provoz tepelných elektráren. Díky program ekologizace a modernizace jsou elektrárny schopné ze stejného množství vody vyrobit elektřinu pro další tisíce českých domácností a zajistit tak úsporu emisí CO2 spálených alternativně v klasických elektrárnách o desítky tisíc tun. Již dříve zmodernizovaná soustrojí a nové technologie zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu např. na elektrárnách v Kamýku, Slapech, Mohelnu, Vraném nad Vltavou a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice a Štěchovice.

Více o vodních zdrojích Skupiny ČEZ v ČR

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnych-zdroju/voda/vodni-elektrarny-cez.html

Věděli jste, že…

•           Vodní elektrárna Lipno I dokončená v roce 1959 je součástí vltavské kaskády. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády a také zajišťuje dostatek chladicí vody pro jadernou elektrárnu Temelín.

•           Lipno I je elektrárnou disponující největším spádem (rozdílem spodní a horní hladiny nádrže) na Vltavské kaskádě. Díky spádu 160 m potřebuje k výrobě 1 kWh energie pouze 2,8 m3 vody. Instalovaným výkonem největší elektrárna na Vltavě – Orlík – potřebuje k výrobě stejného množství energie prohnat přes oběžné kolo turbíny 6,2 m3 vody.

•           Energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy.

•           Její velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW za cca 120 vteřin a dálkové ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích umožňuje ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy České republiky.

•           Vodní elektrárna se nachází v podzemní kaverně o rozměrech 65 x 22 m a výšce 37 m, vylámané v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze. Voda je přiváděna na turbíny dvěma tlačnými ocelovými šachtami, průměru 4,5 m a délky 160 m, přes kulové uzávěry a odváděna je 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m. K dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 210 m. Nosnost nákladního výtahu je 80 tun.

•           V podzemní elektrárně jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny.

•           V nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 110 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.

•           Kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.