Přečerpávací elektrárny slouží v energetické soustavě jako velké baterie schopné pokrývat jednorázovou poptávku po energii a jejich využívání každoročně roste v souvislosti s pokračující decentralizací energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obnovitelných zdrojů. Ještě důležitější než absolutní objem výroby v přečerpávacích elektrárnách je jejich schopnost a stálá připravenost vyrovnávat nedostatek či naopak přebytek elektřiny v celé síti a pomáhat tak čelit případnému black-outu.

Trio přečerpávacích elektráren provozovaných Skupinou ČEZ v České republice dodalo v letošním 1. pololetí do sítě celkem 652 milionů kWh elektřiny. Za celý loňský rok vyprodukovaly přečerpávací vodní elektrárny více než 1,17 miliardy kWh, jen za prvních šest letošních měsíců tak už mají vyrobeno přes 55 procent tohoto objemu. Nárůst využívání těchto zdrojů je vidět v dlouhodobějším srovnání: oproti roku 2009 se loni výroba v přečerpávacích elektrárnách zvýšila o více než 90 % a např. jen za letošních prvních šest měsíců vyrobily „přečerpávačky“ více energie než za celý rok 2008.

„Naše energetická soustava potřebuje přečerpávací elektrárny stále častěji k vykrývání výroby, resp. nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Naplno se přitom využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut,“

„Díky modernizačním investicím uplynulých let v řádu stovek milionů korun, které se projevují ve zvýšené efektivitě a v prodloužené životnosti všech tří elektráren, jsme schopni uvedené náročné požadavky plnit,“

Energetická soustava ČR využívá přečerpávací elektrárny díky jejich flexibilitě. V době přebytku elektrřiny v síti (především v noci, ale v posledních letech stále častěji i v průběhu dne) se voda čerpá z dolní nádrže přečerpávací elektrárny do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu naopak vyrábí elektrická energie. Elektrárny tak slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. V rámci jednoho přečerpávacího cyklu dokáží všechny tři dohromady „napumpovat“ do české energetické sítě až 5,9 milionu kWh.

O zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů, a to jak v čerpadlovém (z dolní do horní nádrže), tak i v turbínovém režimu (voda míří z horní nádrže na turbínu). Letos od ledna do června vykázaly přečerpávací elektrárny 3 198 najetí, ve stejném loňském období startovaly celkem v 3 124 případech. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů PVE Dalešice. (pozn. – vyšší růst počtu najetí nebyl možný kvůli v květnu zahájené dlouhodobé odstávce PVE Štěchovice II)

Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren ČEZ

Veškeré vodní elektrárny ČEZ v České republice, které slouží jako významný doplňkový zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR, vyrobily v prvním pololetí zhruba 1,1 miliardy kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

Věděli jste, že…

• přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně – jeden z „divů České republiky“ – disponuje největší reverzní vodní turbínou v Evropě – o instalovaném výkonu 325 MW?
• horní nádrž PVE Dlouhé Stráně leží v nadm. výšce 1350 m a má celkový objem 2,72 mil. m 3?
• dalešickou přečerpávací vodní elektrárnou z roku 1978 protekla za 35 let jejího spolehlivého provozu voda o objemu 60 nádrží dalešické přehrady?
• hráz dalešické přehrady 102 metrů vysoká je nejvyšší funkční sypanou hrází v Evropě?
• přečerpávací elektrárna Štěchovice II pracující se spádem až 220 m a umělou nádrží na kopci Homole o obsahu 500 000 m3 byla v době svého vzniku v roce 1947 třetí největší přečerpávací vodní elektrárnou světa?
• historicky prvním přečerpávacím vodním zdrojem na našem území byla v roce 1930 spuštěná šumavská elektrárna Černé jezero, která je dodnes funkční jako malá vodní elektrárna?

Martin Schreier , mluvčí ČEZ