„Neustále pracujeme na tom, abychom České republice zajistili tu nejlepší možnou budoucnost naší energetiky. To znamená, že pokračujeme v opatřeních na její modernizaci jako rozvoj jaderných bloků nebo ve zlepšování investičního prostředí pro obnovitelné zdroje, ale také v opatřeních na posílení energetické bezpečnosti jako rozšíření kapacity TAL, které nás zbaví závislosti na ruské ropě. Věnujeme se také vyjednávání o dodávkách plynu, které nahradí dovoz z Ruska či investicím do plynové infrastruktury v podobě zásobníků a potrubí,“ vyjmenovává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Zásadní součástí toho všeho jsou i kapacity na dovoz zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Po zajištění kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku se nám loni na podzim ve spolupráci s ČEZ podařilo zajistit kapacitu i v prvním německém pevninském terminálu Stade. Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby, se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby. Díky své výhodné poloze může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky.“
„Situace na trhu s plynem v Evropě se postupně stabilizuje, ale musíme být připraveni na případné další výkyvy. Těší nás, že i díky spolupráci české a německé vlády a vstřícnosti našich partnerů ze společnosti Hanseatic Energy Hub, můžeme dnes být i u zahájení výstavby prvního pevninského terminálu v Německu ve Stade. Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG. Česká republika si tak díky kapacity ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Budoucí pevninský terminál Stade se nachází na území spolkové země Dolní Sasko, zhruba na polovině cesty po Labi z Hamburku k ústí Severního moře. Vedle strategické polohy je výhodou terminálu i fakt, že je přístupný největším LNG tankerům o délce 345 metrů a jeho součástí budou i velké plynové zásobníky. Celková roční kapacita po dokončení bude 13,3 miliard kubíků plynu, z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. Zhruba 90 % kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky, vedle ČEZ ještě němečtí hráči EnBW a SEFE. V první fázi bude sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík. Akcionáři Hanseatic Energy Hub jsou společnosti Buss Group, Partners Group, Enagás a Dow.
„Po šesti letech plánování a povolování nyní začíná fáze výstavby. Jsme hrdí na to, že ve Stade vzniká první německý pozemní terminál – jedná se nejen o velký německý, ale také o velký evropský projekt. Soukromě iniciovaný a financovaný projekt těží z rozsáhlých zkušeností našich akcionářů. Partners Group je jedním z největších soukromých investorů v sektoru infrastruktury. A Enagás, přední evropský provozovatel terminálů LNG, převezme provozní odpovědnost a spojí se s Dow, ideálním průmyslovým partnerem na místě ve Stade. Buss Group sehrála klíčovou roli iniciátora v posunu projektu vpřed a při sbližování akcionářského týmu,“ říká Jan Themlitz, předseda představenstva Hanseatic Energy Hub.
Česká republika má v terminálu Stade pronajatou kapacitu na 15 let, s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň transakci podpořilo uzavřením zajišťovací smlouvy s ČEZ, podobné jako v případě terminálu v Eemshavenu. ČEZ pro Česko v terminálu Stade zajistil kapacitu 2 miliardy kubických metrů plynu ročně, což představuje více než čtvrtinu loňské roční spotřeby ČR. Ta v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spotřebovali Češi 9,4 miliardy kubíků, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni dokonce jen 6,7 mld. m3. Meziročně se tak v roce 2023 podařilo uspořit dalších cca 800 milionů kubíků, tedy přes 10 procent. Role zemního plynu při transformaci české energetiky bude ale významná i v dalších letech, v teplárenství pomůže s nahrazováním uhlí a v případě elektřiny půjde o výrazný prvek udržování stability sítě pomocí paroplynových elektráren.
