ZEVO v zahraničí

Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady. Více informací o využívání odpadů jako zdrojů energie v Evropě (ale i v České republice) včetně zajímavé a přehledné infografiky na toto téma naleznete v tomto článku.

ZEVO má v Evropské unii svou nezastupitelnou roli: vyrobí teplo pro 15 milionů domácností a elektrickou energii pro 17 milionů domácností. Jedná se ekologické využití odpadu pomocí mimořádně efektivní kogenerační technologie s účinnosti až 90 %. Navíc komunální odpad obsahuje více než 70 % uhlíku, který nemá fosilní původ, a jeho spalování tudíž nepřispívá k oteplování planety.

Podíl skládek, recyklace a ZEVO ve 28 evropských státech

Odpad v EU

Zobrazit obrázek v plné velikosti Zdroj: EUROSTAT 2018

Příklady z Evropy

Všeobecným trendem je omezit v co největší míře skládky odpadu a šetřit přírodní zdroje. V řadě evropských států, jako např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii a dalších, platí již několik let zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu a většina odpadu se energeticky využívá. Nejdále je v tomto ohledu Švýcarsko. Skládkování je zde zakázáno od roku 2000 a prakticky veškerý odpad končí ve 38 ZEVO. Rozvinuté země tedy řeší odklon nerecyklovatelného odpadu ze skládek jeho energetickým využitím.

Německo

V roce 2005 Německo schválilo zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu. Evropskou legislativu založenou na uzavřeném oběhovém nakládání s odpady pak země přijala v roce 2012. Nakládání se směsným komunálním odpadem dostalo přísná pravidla (např. třídění přímo u zdroje, separátní odvozy vytříděného odpadu, důraz na recyklaci) a zároveň přehledný rámec ekonomické podpory třídění. V roce 2013 fungovalo v Německu 705 jednotek pro termické zpracování odpadů, ve kterých končila téměř třetina směsného komunálního odpadu. Jedná se o odpad, který již prošel procesem třídění a recyklace (německé domácnosti recyklují až 65 % svého odpadu). V Berlíně například již od roku 1967 funguje zařízení na energetické využití odpadů MHKW Ruhleben s kapacitou 510 000 tun ročně. V současnosti provozuje 5 linek, které splňují všechny environmentální parametry.

ZEVO v Německu

Švédsko

V recyklaci ale také v předcházení vzniku odpadu patří Švédsko mezi nejúspěšnější státy v evropském i celosvětovém měřítku. Polovina směsných komunálních odpadů přitom míří do ZEVO. Časté tvrzení, že Švédové postavili příliš mnoho těchto zařízení, které se opírá o fakt, že se do Švédska odpad k energetickému využívání dováží, je zcela mylné. Jde totiž o dlouhodobý, racionální přístup kombinovaný s ekonomicky motivovaným vysokým zdaněním fosilních paliv. Znečištění ovzduší moderními zařízeními je významně nižší, než znečištění jakoukoli teplárnou na fosilní paliva nebo biomasu. Tyto jednotky tak nejen ve Švédsku mohou stát blízko center měst.

Švýcarsko

Systematicky využívá energii z obnovitelných zdrojů. Náklady na výrobu energie v nich jsou totiž mnohem nižší než náklady u solárních nebo větrných systémů. Rozmístění zařízení pro energetické využití odpadů se řídí především hustotou obyvatel a možnostmi optimálního využití energie. Koncept ZEVO je Švýcary přijímán vesměs pozitivně. Obecně se ve Švýcarsku polovina domovního odpadu recykluje a polovina využije energeticky. Vedle tepla a elektřiny dovolují nízká ekologická rizika zařízení i zpětné získávání kovů, jejichž samotná výroba je energeticky vysoce náročná. Takže díky jejich „recyklaci“ a dalšímu využití jsou výrazně sníženy emise, které by vznikly při zpracování primárních surovin. Co se týče plastů, jsou PET lahve jedinými plasty, které domácnosti třídí.

Jak to řeší jinde?

Řada zemí chápe výstavbu ZEVO jako architektonickou příležitost. Například vídeňské zařízení Spittelau projektoval známý umělec a architekt Friedensreich Hundertwasser. Dánský architekt Erick van Egeraat zase projektoval 6. linku ZEVO v Roskilde. I mnohé další stavby po celém světě jsou z tohoto pohledu pojaty výjimečně a často přitahují pozornost domácích obyvatel i zahraničních návštěvníků. Za všechny jmenujeme např. ZEVO ARC v dánské Kodani, Kelda AD v anglickém Leedsu, ZEVO Maishima v japonské Osace nebo připravované ZEVO Baoan v čínském Šen-Čenu.