JAK VIDĚL SVĚT
Albert Einstein svým vědeckým dílem potvrdil správnost slov Wilhelma Ostwalda:
Vědci je pochybnost nikoli jen povolena, nýbrž je pro něho první přikázání ...
Své základní teoretické objevy publikoval jako zcela neznámý vědecký outsider, zakrátko však získal věhlas ve vědeckých kruzích a obrovskou popularitu u laické veřejnosti. Nezabýval se však jen fyzikou. Velkou pozornost věnoval filosofickým důsledkům svých vědeckých prací a nezůstal ani stranou kulturního, společenského a politického dění své doby. Zvlášť důrazně vystupoval proti fašismu a spolu s jinými antifašisty volal po vytvoření jednotné politické fronty na obranu demokracie.
Po druhé světové válce se Einstein zařadil mezi přední bojovníky za svět zbavený hrozby atomového sebezničení lidstva. V jednom ze svých poválečných projevů řekl slova, která zůstala živá i v dnešní době:
Nelze dospět ke skutečnému míru, jestliže se lidé ve svém jednání řídí možným budoucím konfliktem - zvláště když je stále jasnější, že by takový válečný konflikt zanechal všeobecnou zkázu. Vůdčí myšlenkou veškerého politického jednání by mělo být toto: Co můžeme dělat, abychom přivodili mírové, co možná uspokojivé soužití národů? První problém je odstranit strach a vzájemnou nedůvěru. Je nepochybné nutné slavnostně prohlásit, že proti sobě neužijeme násilí ...
