| OLOVĚNÝ AKUMULÁTOR |
| Olověný akumulátor elektrické energie vynalezl roku 1859 francouzský fyzik G. R.
Planté. Jeho princip spočívá v přeměně elektrické energie v energii
chemickou akumulátorového média. Olověný akumulátor sestává z párů
olověných desek, ponořených do nádoby s roztokem kyseliny sírové. Na deskách
nenabitého akumulátoru se usadí účinkem kyseliny síran olovnatý PbSO4. Připojením stejnosměrného
elektrického napětí při nabíjení se na kladné elektrodě
vytváří červenohnědý oxid olovičitý PbO2, záporná elektroda se
pokryje tmavě šedou vrstvou houbovitého olova. Tím se nabitý akumulátor přeměnil v
galvanický článek. Elektrolyt
zhoustne a na svorkách páru elektrod změříme napětí 2,1 V. Při vybíjení, po
spojení svorek elektrod přes zátěž, začne probíhat opačná chemická reakce než
při nabíjení. V současné době vyráběné akumulátory jsou kompaktní. Nádobky mají vyplněny větším počtem párů destiček oddělených pórovitými separátory. Podle počtu olověnými spojkami propojených článků na uzavřeném povrchu dávají napětí 6, 12, 24 nebo 48 V. Dosahují vynikající účinnosti okolo 80%. Nejrozšířenější automobilové akumulátory 12 V mají kapacitu 50 Ah (ampérhodin) a snesou až 500 nabíjecích cyklů.
© Copyright Simopt, s.r.o. 1999 |
