„Málokterý provoz se zaměřením na výrobu tepla či elektrické energie se může pochlubit takovou funkční dlouhověkostí, a to nejen na severu Čech. Proto jsme se rozhodli stoleté narozeniny Teplárny Trmice náležitě oslavit. Kromě klasického nahlédnutí pod pokličku výrobního provozu s odbornými průvodci tak čeká na všechny i doprovodný program na parkovišti před teplárnou. Protože 1. června oslavily děti svůj mezinárodní svátek, bude pochopitelně hlavně pro ně, zve k sobotní návštěvě „své“ teplárny její ředitel Miroslav Krpec. Ani dospělí podle něj díky kapele Klasickej Postup nepřijdou zkrátka. „Den otevřených dveří je zároveň i veřejným poděkováním všem zaměstnancům, kteří se ať již v minulosti či současnosti zasloužili o chod teplárny se stoletou tradicí, byť dlouhá léta se vlastně jednalo hlavně o elektrárnu.

První exkurze začíná v 9.00 a poslední v 13.30 hodin. Den otevřených dveří Teplárny Trmice je navíc zahrnut do zahájení letní sezony „Víkendu na Miladě“, jehož doprovodný program byl podpořen Nadací ČEZ.  K Teplárně Trmice bude také zajíždět kyvadlově bezplatná autobusová linka X, jejíž výchozí stanice bude u Globusu.

Sto let Teplárny Trmice aneb Jak šel čas…

(Výtah ze stejnojmenné brožury s historickou i současnou fotodokumentací, kterou vydala Skupina ČEZ u příležitosti 100. výročí Teplárny Trmice.)

24. 2. 1911 - založena akciová společnost Nordbӧhmische Elektrizitätswerke; Duben 1914 - první výkopové práce a po nich základy Elektrárny Trmice. Do roku 1916 byly postaveny zauhlovací systém, chladicí věže č. 1 a 2 a uvedeny do provozu první čtyři kotle a s nimi i první turbosoustrojí TG1. Do roku 1927 bylo zprovozněno dalších deset kotlů a turbosoustrojí TG2, 3 a 4 a postaveny chladicí věže č. 3 a 4. V letech 1931 – 34 postaveny chladicí věže č. 5. a 6., zprovozněn kotel K15 a turbosoustrojí TG5; TG3 nahrazeno novým, výkonnějším.  V roce 1939 uveden do provozu kotel K16, jakožto poslední zařízení vystavěné za první republiky.

Jako strategický zdroj výroby energie unikla elektrárna Trmice ve válečných letech 1940 - 45 diverzním akcím či leteckému bombardování spojenci. Po skončení druhé světové války se stává samostatným národním podnikem v rámci trastu Mostecké elektrárny – Komořany. V letech 1946 – 50 proběhla výstavba vysokotlakých kotlů K1 – K3 a turbíny TG6. Byla zprovozněna lanovka na škváru a rekonstrukce se dočkalo odstruskování kotlů K11 - K16. V letech 1953 – 59 zauhlování přechází na výhradně pásovou dopravu; byl odstaven kotel K2 a zprovozněn čtvrtý vysokotlaký kotel K4; z provozu vyřazeno turbosoustrojí  TG1 a zprovozněn čtvrtý vysokotlaký kotel K2. V roce 1959 začal zkušební provoz dálkového parovodu do Ústí nad Labem.

V letech 1960 – 69 proběhla demontáž kotlů K2, K5 a K6 a sešrotování prvního turbogenerátoru TG1; rekonstrukce rozvodny 35 kV a výstavba nové chemické a tepelné úpravy vody. Byly zbourány kotle K3, K4, K7 a K8 a na kotle K 15, K16, K1 - K4 byly namontovány cyklonové odlučovače popílku. Zbourána chladicí věž č. 1 a odstaveno turbosoustrojí TG2 a odstaveny kondenzační turbíny TG4 a TG5. Do provozu byl uveden druhý dálkový parovod z Trmic do Ústí nad Labem. V letech 1971 – 75 byl zprovozněn centrální velín pro ovládání kotlů K1  – K4; proběhla likvidace turbosoustrojí TG4 a byly zbourány kotle K9 a K10; kotle K11 a K12 odstaveny z provozu. Dále proběhla výstavba nového kotle K5 a protitlaké turbíny TG7; postaveno nové zauhlování; zrušena stará pásová doprava uhlí; vystavěn nový 220 m vysoký komín a mazutová stanice; odstaven odstavení turbogenerátor TG6.V roce 1976 definitivní odstavení posledního kondenzačního soustrojí TG3. 

V roce 1977 byl zprovozněn parovodní napáječ č. 3 určený pro Ústí nad Labem. V letech 1979 – 82 proběhla přeložka transformátorů T11 a T12; realizace stavby vysokotlakého kotle K6 a protitlakého soustrojí TG8; byly odstřeleny chladicí věže č. 1 – 4, místo nich vybudována chemická úpravna vody III; zrušena vlečka do staré nízkotlaké strojovny; postavena mazutová stanice pro kotel K5;  zprovozněna plynová kotelna na sídlišti Kočkov. Došlo na demolici kotlů K9 – K12 a budovy kotelny, včetně obou komínů; výstavba malého fluidního kotle. V letech 1985 – 89 proběhla stavba protitlaké turbíny TG6 a přestavba nového velínu VT kotlů K1 – K4; byly zprovozněny další dva přivaděče labské vody do teplárny, nízkotlaké kotle K7 a K8 a hydraulického odstruskování. Fluidní kotel byl uveden do zkušebního provozu. Byl postaven nový 220 m vysoký komín a další technologické provozy.  V roce 1989 byl zlikvidován starý zauhlovací most mezi NT kotelnou a původním starým zauhlováním.

V roce 1991 je Teplárna Trmice jedním ze závodů státního podniku Severočeské teplárenské závody Most. O rok později je samostatnou akciovou společností. V roce 1994 má nový název Teplárna Ústí nad Labem, a. s. V letech 1995 – 96 byl uveden do provozu nový centrální velín; začíná ekologická rekonstrukce teplárny s následným zprovozněním odsíření; byla zahájena výstavba dvou kondenzačních turbín TG4 a TG5. Bylo rozhodnuto o stavbě paroplynové jednotky, která byla zprovozněna o dva roky později. V letech 2011 - 2012 ukončen provoz paroplynové jednotky, její demontáž a odprodej do zahraničí. Návrat k původnímu názvu Teplárna Trmice, a. s. a vyčlenění rozvodů tepla do ČEZ Teplárenská, a. s. V roce 2013 fúze Teplárny Trmice, a. s., do ČEZ, a. s. Od roku 2015 a v letech následujících příprava a realizace ekologizačních opatření, v jejichž závěru bude Teplárna Trmice splňovat ekologické limity platné od 1. 7. 2020.