Znečištění
GRI 103, 305–7; SASB IF–EU–120a.1 / SDG3, SDG12
Emise do ovzduší z našich výrobních zdrojů sledujeme v souladu se systémem EMS a aktuálními předpisy pro emisní a imisní monitoring. Ve velkých spalovacích zařízeních se emise hlavních znečišťujících látek měří prostřednictvím kontinuálního monitoringu, v menších spalovacích zařízeních (do 50 MW) se provádí měření diskontinuálně v souladu s legislativou, nebo, pokud měření nejsou k dispozici, se emise stanovují na základě výpočtu. Emise do ovzduší snižujeme pomocí technologií v souladu s BAT (nejlepšími dostupnými technikami):
- Snižujeme emise SO2 pomocí technologií s vápencem: Ve velkých zařízeních se používá vápencová vypírka spalin, v menších zařízeních polosuchá metoda s absorpcí ve vápenné suspenzi. Emise dále snižujeme náhradou fosilních paliv biomasou.
- Emise NOx snižujeme přímo ve spalovacích procesech v rámci primárních opatření nebo redukčními technikami pomocí čpavkové vody nebo močoviny.
- Tuhé znečišťující látky (TZL) jsou v našich zařízeních zachycovány pomocí elektrostatických odlučovačů nebo tkaninových filtrů, jejich účinnost je více než 99 %.
- Od roku 2020 instalujeme technologie na zachycování rtuti v uhelných elektrárnách1. Od srpna 2021 kontinuálně sledujeme na velkých spalovacích zdrojích emise rtuti (Hg).
1) Na výrobních místech, kde plánujeme ukončit výrobu tepla do roku 2030, technologie na zachycování rtuti neinstalujeme.
Mezi roky 2019 a 2023 jsme snížili emise v tunách SO2 o 74 %, emise NOx o 50 %, tudíž jsme na dobré cestě k dosažení našich cílů VIZE 2030. Využitím BAT technologií se ve stejném období podařilo o 65 % snížit i emise TZL.
| Ostatní emise | Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| TZL | t | 823 | 635 | 558 |
| TZL na vyrobenou elektřinu a teplo | kg/MWh | 0,013 | 0,010 | 0,009 |
| SO2 | t | 7 812 | 6 323 | 5 381 |
| SO2 na vyrobenou elektřinu a teplo | kg/MWh | 0,121 | 0,102 | 0,091 |
| NOx | t | 14 306 | 12 964 | 11 619 |
| NOx na vyrobenou elektřinu a teplo | kg/MWh | 0,222 | 0,209 | 0,196 |
| Rtuť1 | t | 1,110 | 0,706 | 0,562 |
| Olovo2 | t | 0,896 | 1,177 | 0,609 |
| Těkavé organické látky (VOC)2, 3 | t | 17 | 25 | 22 |
| Perzistentní organické látky (POPs)2, 3 | kg | 32 | 13 |
1) Měřeno kontinuálně od roku 2021, dříve diskontinuální měření.
2) Emise stanovení na základě jednorázových měření.
3) Nově reportované znečišťující látky.
V případě všech sledovaných znečišťujících látek došlo v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 k jejich snížení. Množství emisí TZL se snížilo o 12 %, SO2 o 15 %, NOx o 10 %, a Hg o 20 %.
Monitorujeme polutanty a přijímáme opatření, abychom zabránili jejich emisi z povrchových uhelných dolů. Provádíme aktivní i pasivní opatření ke snížení emisí prachových částic. Mezi aktivní opatření patří skrápěcí nebo mlžicí zařízení, omezení rychlosti v dolech. Příkladem pasivních opatření jsou terénní ochranné valy, lesní pásy a izolační stěny kolem dolů. Vysokou pozornost věnujeme prevenci vzniku ohňů a zápar ve vlastních těžebních provozech. Místa náchylná k samovznícení upravujeme za pomoci těžké mechanizace tak, aby nemohlo docházet k okysličování poloh s obsahem uhelné substance, a tím ke vzniku těchto nebezpečných jevů. Na základě dohody zajišťujeme pravidelný úklid komunikací a ploch pro obyvatele obcí ležících v blízkosti dolů.
SDG11
Nad rámec zákonných povinností zajišťuje Skupina ČEZ od roku 1994 akreditovaný monitoring kvality ovzduší v blízkosti velkých spalovacích zařízení, který měří znečištění NOx, SO2 a prachových částic (PM10 a PM2,5). Údaje předává Českému hydrometeorologickému ústavu, který je zveřejňuje v informačním systému o kvalitě ovzduší v ČR. Výsledky monitoringu znečištění ovzduší jsou zveřejňovány na internetových stránkách Skupiny ČEZ.
Nezávislá akreditovaná laboratoř monitoruje znečištění ovzduší a hlukovou zátěž v obcích dotčených provozem hnědouhelných dolů Skupiny ČEZ. Měřicí stanice v těchto lokalitách zajišťují kontinuální měření prachových částic, zejména PM10. Výsledky měření jsou předávány dotčeným obcím a orgánům státní správy.
GRI 306–3:2016
Zbytkové teplo je odváděno pomocí systémů průtočného chlazení nebo chladicích věží do chladicí vody a dále do vodního prostředí. Odpadní vody z průtočného chlazení se spotřebou cca 70 % všech odebraných vod představují většinu z objemu vypouštěných odpadních vod. Chladicí vody vypouštíme tak, aby nedošlo ke změně podmínek ve vodních tocích, které jsou důležité pro život a vývoj biotických společenstev.
Vody jiné než z průtočného chlazení nebo drenážní vody, jsou před vypouštěním do povrchových vod upraveny tak, aby splňovaly veškeré požadavky stanovené vodoprávními úřady. Odpadní voda na výpustech je monitorována na přítomnost znečišťujících látek, vybrané znečišťující látky jsou sledovány průběžně. Výsledky monitoringu pravidelně hlásíme příslušným orgánům a správcům povodí.
Toky odpadních vod mohou být kontaminovány celou řadou látek znečišťujících vodu, mezi hlavní sledované parametry znečišťování vody z velkých spalovacích zařízení Skupiny ČEZ patří pH, teplota, TSS (nerozpustné tuhé látky), ropné uhlovodíky a RAS (rozpuštěné anorganické soli). V případě monitorování pro E–PRTR jsou sledovány následující parametry: N (celkový), P (celkový), As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, halogenované organické sloučeniny (AOX), PAU, TOC, chloridy (jako celkový Cl) a fluoridy (jako celkový F).
Význam jednotlivých parametrů závisí na kvalitě surové vody, specifické konfiguraci zařízení a použitých procesech.
Jedinými zaznamenanými událostmi s únikem nebezpečných látek do životního prostředí byly v roce 2023 úniky oleje z distribučních transformátorů. Nejčastěji jsou způsobeny netěsností transformátoru nebo povětrnostními vlivy (pád stromů do vedení a stržení transformátoru na zem). Těmto situacím se snažíme předcházet:
- Pravidelnou dvouletou kontrolu těsnosti transformátoru, kdy při zjištěných úkapech oleje dochází k výměně transformátorů.
- Ořezy a kácením dřevin, které jsou v ochranném pásmu vedení nebo hrozí jejich pád na vedení.
- V rizikových oblastech z hlediska ochrany vod se přednostně osazují transformátory s hermetizovanou nádobou.
K úniku ropných látek do vodního toku došlo v souvislosti s pádem stromu na vedení nízkého napětí, kdy cca 100 l transformátorového oleje uniklo do místní vodoteče. Sanovat znečištění vody nebylo možné pro nedostupnost distribuční transformační stanice v rozvodněném toku, který odplavil znečištění. Z následného odborného posouzení havárie hydrogeologem vyplývá, že únik ropných látek neměl vliv na kvalitu nejen povrchových, ale ani podzemních vod. Není známo, že by následkem havárie během povodně došlo k úhynu ryb nebo jiných organismů.
V souvislosti s technickou závadou došlo k úniku zhruba 200 litrů topného oleje v teplárně Dvůr Králové nad Labem. Olej byl zachycen v systému areálové a městské kanalizace. Nebyl zjištěn dopad na životní prostředí. Odborným orgánem pověřeným dozorovou činností byla uložena pokuta ve výši 75 000 Kč. Na základě vyhodnocení závady byla přijata nápravná opatření, jejichž předmětem bylo kromě odstranění závady a vyčištění kanalizace i prověření stavu rozvodů a nastavení detekce ropných látek pro včasnou indikaci jakýchkoli úniků topného oleje.
V návaznosti na úniky ropných látek v Elektrárně Mělník v předchozích letech byl instalován systém včasné detekce a signalizace úniku ropných látek a tím snížení rizika možné kontaminace povrchových vod (řeky Labe).
GRI 306–3:2016
V souvislosti s provozem distribuční soustavy uniklo do zemin většinou v souvislosti s pádem stromů do vedení, technických závad či dopravních nehod s poškozením stožáru transformátorů během 12 událostí celkem 1 035 l olejů z distribučních transformátorů. Ve všech případech byla provedena okamžitá opatření prostřednictvím Integrovaného záchranného systému, příp. i následná sanační opatření externí odbornou společností.
Ve všech výrobních lokalitách protokolárně ověřujeme, že nebyly přesáhnuty limity nebezpečných chemických látek pro zařazení objektu ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek.