Emise skleníkových plynů
GRI 103, 305–1, 305–2, 305–3; SASB IF–EU–110a.1, IF–EU–110a.2 / SDG13
Pařížská dohoda OSN o změně klimatu z roku 2015 představuje závazek omezit globální oteplování na úroveň „well below 2 °C” oproti předindustriálnímu období a usilovat o omezení nárůstu nejvýše o 1,5 °C. Ve Skupině ČEZ plně podporujeme závazek Pařížské dohody. V roce 2021 jsme posílili náš závazek být klimaticky neutrální společností začleněním strategie udržitelnosti do firemní strategie Skupiny ČEZ, a vytvořili jsme tak sjednocenou akcelerovanou strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. V květnu 2022 jsme posunuli náš cíl dosáhnout klimatické neutrality o deset let, tedy do roku 2040. Toto rozhodnutí bylo motivováno třemi faktory: (1) roční revizí strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, (2) zahájením plánu REPowerEU a (3) návrhem Evropské komise stanovit přísnější cíle v rámci balíčku Fit for 55. V roce 2023 bylo ze strany SBTi potvrzeno, že dekarbonizační strategie Skupiny ČEZ je dostatečně ambiciózní a v souladu s Pařížskou dohodou o omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 °C.
Ve Skupině ČEZ je za Politiku bezpečnosti a ochrany životního prostředí a za Energetickou politiku zodpovědné představenstvo ČEZ, a. s. V rámci těchto politik je Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001 a Systém hospodaření s energií podle normy ISO 50001 základem ochrany životního prostředí.
Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories. Podle metodiky jsou emise reportovány ve 3 oblastech, a to ve Scope 1, Scope 2 a Scope 3. Ve Skupině ČEZ jsou emise Scope 1 a Scope 2 vykazovány v plném rozsahu, Scope 3 emise jsou vykazovány u vybraných kategorií relevantních pro Skupinu ČEZ. Rozsah reportingu Skupiny ČEZ je dán finanční kontrolou, zahrnuty jsou veškeré společnosti, ve kterých má ČEZ, a. s., finanční účast více než 50 % nebo danou společnost ovládá. V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti Skupiny ČEZ a v souvislosti se zachováním sledování trendů ve tříletém horizontu vykazování sledovaných údajů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year).
Emise skleníkových plynů měříme přímo (kontinuální monitorování) nebo jsou tyto emise vypočítávány pomocí emisních faktorů (dále „EF“), jejichž zdroje jsou uvedeny níže. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2, jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP podle Šesté1 hodnotící zprávy IPCC pro 100letý časový horizont. Do výkazu zahrnujeme skleníkové plyny, které uvádí Kjótský protokol (CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6; NF3 není v rámci Skupiny ČEZ využíván). Od roku 2021 jsou emise skleníkových plynů Scope 1 a Scope 2 externě auditovány, od roku 2022 jsou auditovány i relevantní kategorie Scope 3.
GRI 305–1; SASB IF–EU–110a.1
Emise skleníkových plynů Scope 1 pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla (CO2, CH4 a N2O) a záložních zdrojů energie (diesel generátorů), z pohonných hmot pro vozidla, která vlastníme nebo provozujeme (CO2), z fugitivních emisí při těžbě uhlí (CH4), ze spalování biomasy (CH4 a N2O), ze skládky odpadů (CH4) a malá množství GHG emisí z úniků HFC, PFC a SF6 z chladicích a klimatizačních zařízení a z elektrických spínacích zařízení. Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době nejvýznamnější pro energetický sektor, jejich význam se nicméně v budoucnu sníží s přechodem na nízkoemisní zdroje energie. Celkem 96,25 % emisí CO2 z naší výroby energie v roce 2023 spadalo do sféry systému emisních povolenek EU ETS. V roce 2022 jsme upravili rozsah vykazování emisí skleníkových plynů v rámci Scope 1, kdy přímé emise CO2 ze spalování paliv z biomasy a emise z úniků chladiva R22 jsou vykazovány v samostatných kategoriích. Odpovídajícím způsobem jsme tak upravili i celkový přehled emisí skleníkových plynů vykazovaných ve Scope 1 za předchozí roky.
| Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 | Zdroje emisních faktorů | |
|---|---|---|---|---|---|
| Emise z fosilních paliv z provozu zdrojů | t CO2 | 18 702 178 | 17 851 569 | 15 648 472 | Laboratorní stanovení, NIR CZ1) |
| Emise z nevýrobních dieselagregátů | t CO2e | 224 | 106 | 163 | NIR CZ1) |
| Emise zdrojů CH4 | t CO2e | 80 913 | 75 885 | 72 641 | IPCC2) |
| Emise zdrojů N2O | t CO2e | 119 693 | 156 730 | 157 612 | IPCC2) |
| Fugitivní emise z těžby uhlí CH4 | t CO2e | 26 700 | 15 564 | 12 608 | Laboratorní stanovení |
| Fugitivní emise ze skládky odpadů CH4 | t CO2e | 1 | 13 | 20 | IPCC2) |
| HFC, PFC a CH4 mimo výrobní zdroje | t CO2e | 1 403 | 2 028 | 1 548 | IPCC2) |
| SF6 | t CO2e | 1 835 | 5 220 | 3 616 | IPCC2) |
| Emise z dopravy | t CO2e | 54 613 | 53 997 | 57 642 | EC3) |
| Celkem | t CO2e | 18 987 560 | 18 161 112 | 15 954 322 | |
| Emise z biomasy z provozu zdrojů | t CO2e | 1 293 425 | 1 063 632 | 1 029 623 | Laboratorní stanovení, NIR CZ1) |
1) Národní inventarizační zpráva: National Greenhouse Gas Inventory Report of the Czech Republic.
2) IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories.
3) ČSN EN 16258:2012
GRI 305-2
V rámci této skupiny nepřímých emisí jsou vykazovány emise z nakoupené energie, která je ve Skupině ČEZ spotřebovaná. Jedná se o (vypočtené) přímé emise výrobce energie. Ve většině zemí, ve kterých Skupina ČEZ působí, je nakoupená energie dále prodávána a spadá tedy do Scope 3. Pokud se jedná o nákup páry, tepla nebo chladu, jedná se o nulové položky nebo zanedbatelná množství, která jsou oproti elektřině nevýznamná, a emise z těchto druhů nakoupené energie se nevykazují. V rámci této kategorie nepřímých emisí jsou vykazovány pouze nepřímé emise z nakoupené a spotřebované elektřiny dle metodologie location–based. K meziročnímu snížení v roce 2022 došlo z důvodu prodeje distribučních aktiv Skupiny ČEZ v Bulharsku.
| Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 | Zdroje EF | |
|---|---|---|---|---|---|
| Celkem | t CO2e | 14 698 | 0 | 0 | Carbon Footprint1) |
1) Carbon Footprint – EF zatím dostupné jen pro rok 2022.
GRI 305–3; SASB IF–EU–110a.2
Pod Scope 3 jsou zařazeny nepřímé emise skleníkových plynů, které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty pod Scope 1 a Scope 2. GHG Protokol rozděluje emise skleníkových plynů vykazované ve Scope 3 do 15 kategorií, které představují nepřímé emise z různých zdrojů v dodavatelsko–odběratelském řetězci. V roce 2023 proběhl přezkum všech patnácti kategorií, z nichž byly jako významné identifikované ty, které se podílí na celkových emisích Scope 3 alespoň z 1 %; dlouhodobě je vykazována i kategorie 1, která byla vykazována již v předchozích letech.
| Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 | Zdroje EF | |
|---|---|---|---|---|---|
| Kategorie 1 – Nákup zboží a služeb | t CO2e | 40 428 | 29 977 | 48 45014 | GEMIS1, Winnipeg2, Incopa3, EPA4, Society of chemistry5 |
| Kategorie 2 – Kapitálové statky – NOVÉ | t CO2e | N/A | N/A | 228 947 | EPA6 |
| Kategorie 3 – Činnosti související s palivy a energiemi | t CO2e | 1 265 085 | 539 640 | 2 910 43715 | GEMIS1 a EC7, AIB8, Carbonfootprint9, North sea10 |
| Kategorie 9 – Doprava a distribuce k odběratelům – NOVÉ | t CO2e | N/A | N/A | 213 930 | Transport tool11 |
| Kategorie 10 – Zpracování prodaných meziproduktů (vedlejších energetických produktů) – NOVÉ | t CO2e | N/A | N/A | 344 188 | GEMIS1, EPD12 |
| Kategorie 11 – Využití prodávaných produktů16 | t CO2e | 7 975 502 | 9 896 774 | 9 338 407 | IPCC13 |
| Kategorie 15 – Investice | t CO2e | N/A | 427 283 | 448 012 | Akenerji |
| Celkem | t CO2e | 9 281 015 | 10 893 674 | 13 532 370 |
1) GEMIS
2) Winnipeg
3) Incopa
4) EPA SEFA
5) The Royal Society of Chemistry
6) EPA
7) EC
8) AIB
9) Carbonfootprint
10) The North Sea Transition authority
11) GHG Protocol Transport Tool
12) EPD Česky cement
13) IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories
14) Na základě přezkumu v roce 2023 jsou do této kategorie zahrnuty kromě emisí z nákupu surovin pro výrobu – močoviny, čpavku, čpavkové vody, vápence a vápna, nově i emise z výroby kyseliny adipové a dalších chemických látek nakupovaných v množství vyšším než 100 tun za rok.
15) Na základě přezkumu v roce 2023 jsou nově započítány emise související s dopravou paliv, distribučními ztrátami nakoupené elektřiny a emise související s nákupem LNG. V přípravě je výpočet emisí souvisejících s výrobou a dopravou jaderného paliva. (EF z AIB a Carbonfootprint zatím dostupné jen pro rok 2022.).
16) Na základě přezkumu v roce 2023 došlo k přepočtu kategorie s předpokladem, že z prodané elektřiny nevznikají dalším uživatelům žádné emise skleníkových plynů.
GRI 103, 305–4, 305–5; SASB IF–EU–110a.3
V roce 2023 jsme při celkovém snížení výroby elektřiny a tepla oproti roku 2022 snížili emisní intenzitu o 8 %; výroba z uhlí se oproti předchozímu roku snížila téměř o 14 %, v souvislosti s omezenými dodávkami plynu klesla výroba ze zemního plynu o 18 %, v případě výroby z obnovitelných zdrojů došlo k více než 10% nárůstu u vodních zdrojů a k více než 30% nárůstu u zdrojů větrných. Výroba z jaderných zdrojů zůstala téměř stejná, došlo k poklesu o necelá 2 %.
Naše klimatické cíle jsou v souladu s iniciativou Science Based Targets (SBTi). V květnu 2022 byly krátkodobé cíle pro rok 2030 validovány. V září 2023 byla dokončena validace krátkodobého cíle pro rok 2033, dlouhodobého cíle pro rok 2040, který je zároveň rokem naplnění klimatické neutrality Skupiny ČEZ.
Pravidelně sledujeme pokrok při plnění cílů a vytváříme nové iniciativy v reakci na nové právní předpisy, požadavky stakeholderů a trhu, tak abychom byli lídrem v transformaci energetického trhu. Společně s dalšími evropskými energetickými skupinami jsme zaregistrovali své závazky ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci Nestátní zóny pro klimatické aktivity (NAZCA), která vznikla před Pařížskou konferencí o klimatu v roce 2015.
| Emisní intenzita | Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| CO2e na vyrobenou elektřinu a teplo | t CO2e/MWh | 0,29 | 0,29 | 0,27 |
GRI 305–5
Za tyto emise se považují takové emise skleníkových plynů, které nevzniknou díky tomu, že jsou elektřina nebo teplo namísto z fosilních zdrojů vyrobeny z bezemisních zdrojů (jaderných nebo obnovitelných) nebo s využitím biomasy. Využitím bezemisních zdrojů se předchází vzniku emisí skleníkových plynů, jež by jinak byly vypouštěny mixem stávajícího portfolia spalovacích zdrojů Skupiny ČEZ. Výpočet takto uspořených emisí skleníkových plynů je založen na převodu množství elektrické energie vyrobené v nefosilních nebo bezemisních zdrojích na emisní parametry zdrojů fosilních – tedy množství elektrické energie z jednotlivých kategorií nefosilních zdrojů je vynásobeno emisním faktorem pro uhelné elektrárny Skupiny ČEZ v daném roce. Díky využití nefosilních zdrojů pro výrobu elektřiny nebo tepla bylo v rámci Skupiny ČEZ zamezeno vzniku následujících množství emisí skleníkových plynů.
| Uspořené emise | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|
| Jaderné zdroje | 24 630 558 | 24 760 477 | 25 383 391 |
| Obnovitelné zdroje energie | 2 605 076 | 2 014 019 | 2 390 472 |
| Biomasa | 718 944 | 614 645 | 598 206 |
Při srovnání těchto hodnot s GHG emisemi vykazovanými ve Scope 1 je patrné, že díky provozu nefosilních a bezemisních zdrojů energie se zamezí vzniku většího množství emisí skleníkových plynů, než je vyprodukováno při výrobě elektřiny a tepla z fosilních zdrojů Skupiny ČEZ.
GRI 305–6
Látky poškozující ozonovou vrstvu jsou chemické látky, které se projevují ve stratosféře. Tyto látky Skupina ČEZ nevyrábí, neimportuje ani neexportuje. Pokud je to možné, vyhýbáme se používání takovýchto látek, minoritní emise pocházejí z úniků z chladicích a klimatizačních zařízení, která byla ve Skupině ČEZ v minulosti instalována. Od roku 2022 jsou úniky těchto látek započítány v rámci CO2e ve Scope 1.
| Látky poškozující ozonovou vrstvu | Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| Úniky | t CO2e | 5,27 | 0 | 0 |
| Výroba, import a export | t CFC–11eq | 0 | 0 | 0 |
Strategickou prioritou VIZE 2030 – Čistá energie zítřka je transformace výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Podíl uhlí na produkci se neustále snižuje; v současnosti více než 60 % celkové výroby ČEZ tvoří bezemisní zdroje, a to včetně jaderných.
Jaderné elektrárny jsou stabilní součástí našeho klimaticky neutrálního portfolia. ČEZ pravidelně přijímá opatření ke zvýšení jejich účinnosti a k zajištění stabilního a spolehlivého provozu, jako je obnova zařízení a modernizace jaderné elektrárny Dukovany.
Potřeba řešení změn klimatu je hlavním důvodem pro přechod od energetiky s převahou fosilních paliv k energetice založené na bezemisních zdrojích energie. Transformace energetického sektoru nabízí příležitosti pro udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, zlepšení zdraví, tvorbu pracovních míst a další společenské výhody. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je pouze jednou z částí přechodu na nízkoemisní energetiku. Místo uhelných elektráren se Skupina ČEZ zaměří na zvyšování kapacity stávajících bezemisních obnovitelných zdrojů v provozu a na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie (OZE), především fotovoltaických elektráren.
Plyn hraje důležitou roli při přechodu na čistší energii, protože umožňuje postupný odklon od uhlí. Čtvrtina celkových emisí CO2 v České republice pochází z výroby tepla, která byla v minulosti do značné míry závislá na uhlí. Transformace tepláren Skupiny ČEZ je jednou z klíčových oblastí, díky níž dosáhneme našich ekologických závazků a nízkoemisní výroby, které jsme si stanovili v naší strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka.