Vodní hospodářství
GRI 103, 303–1, 303–2; 303–3, 303–4, 303–5
SASB IF–EU–140a.1, IF–EU–140a.2, IF–EU–140a.3 / SDG6
Odpovědné hospodaření s vodou a její ochrana je naprosto zásadní jak pro přírodní ekosystémy a místní komunity tak pro naši společnost. Hospodaření s vodami se řídí Politikou bezpečnosti a ochrany životního prostředí v jejichž rámci je Systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001:2015. V rámci EMS ve vodním hospodářství, stejně jako v jiných oblastech ochrany životního prostředí, identifikujeme environmentální rizika, vytváříme podmínky pro jejich prevenci a eliminaci.
Velká spalovací zařízení vyžadují značné množství vody pro výrobu procesní vody a technologické vody, chlazení, výrobu energie, čištění odpadních vod a hygienické účely. Největší objemy vod jsou v rámci Skupiny ČEZ využívány v provozu uhelných, paroplynových a jaderných elektráren. Energetický potenciál vody je využíván pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Při provozu energetických zdrojů jsou respektovány potřeby ostatních uživatelů vody – pro zajištění dostatečného průtoku v tocích pro rekreaci a sport, pro zaplavování lužních lesů a dalších funkce vodních toků a na ně vázané ekosystémy. Dopady provozu výrobních jednotek v povodí jsou vyhodnocovány ve spolupráci se správci toků a místní samosprávou a dány rozsahem platných povolení k odběru a vypouštění odpadních vod.
Podmínky povolení jsou stanoveny kombinovaným přístupem, který vychází z:
- ukazatelů vyjadřujících stav vod,
- norem environmentální kvality s přihlédnutím ke specifikaci nejlepších dostupných technik.
s přihlédnutím k využití povrchových vod ovlivněných odpadními vodami (například ke koupání nebo k výrobě pitné vody) tak, aby odběr vod nebo vypouštění odpadní vody nemělo negativní dopad na stav vod.
V případě odběrů povrchových vod se formou úhrady poplatků správcům povodí za odebranou vodu podílíme na správě vodních toků.
Velká pozornost je věnována zadržování vody v krajině s cílem stabilizovat hladinu podzemních vod a využití přírodě blízkých řešení, příkladem jsou četné poldry v prostorech rekultivací či vsakovací retenční nádrže v jaderné elektrárně Dukovany, kde je hladina podzemních vod doplňována srážkovou vodou, která se pomalu vsakuje v nádržích.
V roce 2023 byly dodrženy všechny podmínky povolení k odběru povrchových a podzemních vod, jakožto i podmínky týkající se vypouštění odpadních a důlních vod.
Zprávy o plnění podmínek stanovených vodoprávními úřady pro nakládání s vodami výrobních jednotek jsou pravidelně zveřejňovány prostřednictvím příslušných úřadů. V rámci těchto zpráv jsou vykazována data o odběrech vod, akumulaci (skladování) a vypouštění odpadních vod. Do této zprávy o udržitelném rozvoji jsou zahrnuty i administrativní budovy, ve kterých je vodní hospodářství zastoupeno pouze spotřebou pitné vody a množstvím odpadních vod předávaných převážně třetím osobám. Množství spotřebovaných a vypuštěných vod z výrobních zařízení je měřeno měřidly jejichž správnost je ověřována dle metrologických pravidel. Jakost vod je stanovena na základě rozborů vzorků vod odebraných a analyzovaných subjekty disponujícími osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.
Ve všech oblastech provozu je voda využívána zodpovědným způsobem s cílem minimalizovat dopad na její kvalitu a množství. Před použitím je voda chemicky a mechanicky upravována tak, aby se zajistila požadovaná kvalita vody nezbytná pro využití v provozu elektrárny. Část využité vody je ve výrobnách podle kvality recyklována tak, aby se minimalizovalo množství odebrané povrchové vody. Podzemní voda se ve Skupině ČEZ využívá pouze v minimálním množství. Je využívána pro výrobu pitné vody, nebo v případech, kdy použití povrchové vody není vhodné.
Spotřeba vody na vyrobenou elektřinu a teplo se udržuje na úrovni 1,40 m3/MWh.
Celkový objem vypouštěných odpadních vod včetně vod pro průtočné chlazení se snížil ze 7,91 m3/MWh na 5,65 m3/MWh. Objem vypouštěných odpadních vod bez vod z průtočného chlazení se zvýšil z 0,71 m3/MWh na 0,74 m3/MWh.
Odpadní vody, pokud je to možné, recyklujeme. Objem znovu využité odpadní vody v provozu elektráren se v roce 2023 pohyboval v úrovni 7,5 % spotřeby technologické vody. Jiným způsobem využití odpadních vod je její využití v malých vodních elektrárnách kde například odpadní vodu z jaderné elektrárny Temelín znovu využíváme k produkci energie ve vodní elektrárně Kořensko II, kde bylo v roce 2023 vyrobeno 2 098,56 MWh.
Několik výrobních jednotek se nachází v oblastech s nedostatkem vody, tak jak je definuje Aqueduct – Water Risk Atlas. Voda je spotřebovávána na činnosti související s provozem bioplynových stanic, kancelářských budov a obsluhou fotovoltaických elektráren. V oblastech s vysokým nedostatkem vody bylo odebráno od dodavatelů 2,98 tis. m3, což představuje jen zlomek z celkového objemu odebrané vody 416 869 tis. m3.
Povrchová voda je nepostradatelným zdrojem při výrobě elektřiny pro zařízení Skupiny ČEZ a nepostradatelným médiem používaným k chlazení. Z celkového množství odebrané povrchové vody se necelé tři čtvrtiny používají k průtočnému chlazení. Takto využitá voda se vrací do vodních toků bezprostředně za místem odběru.
Voda z chladicích systémů je znovu využívána na výstupu z elektráren k pohonu vodních turbín, například v malých vodních elektrárnách Mělník, a Kořensko II. Dalším případem vyžití potenciálu vody k výrobě elektrické energie je využití odvalovacích turbín na výpustech odpadní vody v lokalitách Ledvice a Prunéřov.
Odběr povrchových vod z toků má jen malý dopad na jejich vodnost. Maximální odběr povrchové vody pro potřeby elektráren a tepláren s cirkulačním chlazením je v úrovni od 0,02 do 8,3 % přirozeného průtoku a můžeme jej proto hodnotit jako zanedbatelný, případně nízký. Velmi významné ovlivnění toku představuje maximální odběr povrchové vody pro jadernou elektrárnu Dukovany – v loňském roce ve výši 30,22 % přirozeného průtoku. Odběr povrchové vody je realizován z vodního díla Dalešice na řece Jihlavě, které je zároveň recipientem odpadních vod. Vodní dílo je zároveň využíváno jako přečerpávací vodní elektrárna.
| Odběr, vypouštění a spotřeba vody | Jednotka | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| Celkově odebraná voda | tis. m3 | 525 431 | 578 996 | 416 869 |
| Odebraná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo | m3/MWh | 8,15 | 9,32 | 7,05 |
| Celkově vypuštěná voda | tis. m3 | 443 277 | 491 821 | 334 126 |
| Vypuštěná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo | m3/MWh | 6,88 | 7,91 | 5,65 |
| Celková spotřeba vody | tis. m3 | 82 154 | 87 178 | 82 743 |
| Spotřebovaná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo | m3/MWh | 1,27 | 1,40 | 1,40 |
Pozn.: V objemu vypouštěných vod nejsou zahrnuty objemy vypouštěných důlních vod (7 519 tis. m3), které jsou považovány za vody podzemní, povrchové a srážkové vody.
V roce 2023 bylo k technologickým účelům využito asi 29 % odebrané povrchové vody. Nebyl zaznamenán žádný negativní vliv odběrů povrchové vody na biodiverzitu v chráněných územích a na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Výrobní zdroje odebírají povrchovou a podzemní vodu a zpravidla pro svoji potřebu udržují její malé vyrovnávací zásoby, a to jak vody surové, tak upravené povrchové vody – pohybují se se v objemu maximálně tisíců m3.
Specifickým případem akumulace / skladování zásoby vody jsou nádrže přečerpávacích vodních elektráren. Stálá zásoba vody vyhrazená pro akumulaci energie v době jejího přebytku je udržována ve výši:
| Vodní dílo | Zásoba vody tis. m3 (Ml) | Umístění |
|---|---|---|
| Homole | 427 | 49°50'25.99"N, 14°25'04.05"E |
| Dalešice | 16 150 | 49°08'21.32"N, 16°06'25.62"E |
| Dlouhé stráně | 2 720 | 50°04'54.98"N, 17°10'22.72"E |
Zadržení povrchové vody a její skladování v přehradních nádržích elektráren je možno obecně považovat za antropogenní faktor ovlivňující stav vod změnou morfologie koryt vodních toků. Avšak nádrže elektráren plní i jiné zásadní doplňkové funkce sloužící místním komunitám. Při ochraně před účinky stále výraznějších změn klimatu jsou nádrže využívány k tlumení povodňových vln a k zajištění minimálních hygienických průtoků stanovených manipulačními řády schválenými místními samosprávnými úřady. V době sucha tak budou v tocích zabezpečovat základní podmínky života vodních rostlin a živočichů. Některé nádrže jsou využívány nejen místní veřejností k různým sportovním aktivitám včetně rybolovu; případně je jejich prostřednictvím zajišťována lodní přeprava.
S cílem snížení spotřeby vody je odpadní voda recyklována. Skupina ČEZ opětovně využívá odpadní vody z odluhu chladicích věží, praní pískových filtrů a praní sádrovce, průsakové vody a drenážní vody, pokud je kvalita odpadních vod dostatečná pro nové využití. Pokud to podmínky dovolují, je zachycována srážková voda. V roce 2023 se podařilo opětovně využít odpadní vody a srážkové vody v objemu odpovídajícímu přibližně 7,5 % celkového množství povrchové vody odebrané pro technologické účely.
Významné snížení v hodnotách parametrů odebraná a vypuštěná voda na vyprodukovanou elektřinu a teplo je dáno poklesem výroby na elektrárnách s průtočným chlazením – elektrárnách Mělník a Skawina v souvislosti s nižší výrobou zejména elektřiny a z části také se zprovozněním nové chladící věže v elektrárně Hodonín. Meziročně se odběr vody pro průtočné chlazení snížil o 35 %.
Odpadní vody ve Skupině ČEZ tvoří převážně vody z průtočného chlazení a další technologické vody vč. vod z cirkulačního chlazení a malého množství splaškových odpadních vod. Průmyslové odpadní vody se před vypouštěním do vodního toku čistí a sleduje se jejich kvalita a množství. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do městské kanalizace, kterou spravují vodohospodářské společnosti, nebo jsou čištěny v podnikových čistírnách odpadních vod a vraceny zpět do vodního toku. Odpadní vody, které jsou nebo by mohly být znečištěny ropnými látkami, se vypouštějí přes odlučovače ropných látek. Odpadní vody z průtočného chlazení parních turbín, srážek, drenáží a jiných podobných odtoků, které nevyžadují čištění jsou vypouštěny přímo do toku. Prioritní, ani prioritní nebezpečné látky ve smyslu rámcové směrnice o vodách nejsou reálně ze zařízení Skupiny ČEZ vypouštěny.
Vypouštění odpadních vod podléhá podmínkám stanoveným příslušnými orgány. V zájmu ochrany podzemních vod se odpadní vody z výroby elektřiny vypouštějí pouze do povrchových vodních toků. Odpadní vody z průtočného chlazení představují většinu objemu vypouštěných odpadních vod a podmínky pro jejich vypouštění jsou pečlivě dodržovány tak, aby byl zajištěn rozvoj biotických společenstev. Skupina ČEZ provádí pravidelný monitoring na vypouštěných odpadních vodách na všech výpustech. U některých ukazatelů znečištění je prováděn nepřetržitý monitoring. Naším cílem je sledovat kvalitu odpadních vod a včas reagovat na případné riziko zhoršení kvality. Výsledky monitorování pravidelně hlásíme příslušným orgánům.